Základy:

Na podzim 2013 nám JCB vykopal jámy pro základové patky. Do těchto sedmy jam se vešlo 4.5 m3 betonu B20. Než beton zatvrdl, napíchal jsem tam 5 roxorů R12. Tyto roxory propojily základový beton se ztraceným bedněním 50 x 40 cm.  Následovalo usazení ocelových patek, proměření pravých úhlů, vzdáleností a roviny. Okolo toho jsme běhali s metrem a nivelákem přes dvě hodiny. Po zimě přišly na řadu terénní úpravy. Konečně se nám podařilo utopit ty velké kusy betonu, které se na parcele objevily společně se sutí a hlínou od všech možných kamarádů. Jelikož se šlo nahoru dobře o 60 cm, tak se v terénní vaně s úspěchem utopilo přes 24 tun recyklovaného stavebního materiálu.

Vazba:

Na vazbu bylo třeba 3.5 m3 dřeva. Největší rozměr trámů je 24 x 15 cm. Takové trámy nemají ani na zvonici u kostela, ale projektanti z GServisu mají jistotu, že to nespadne. Protahovat tyhle drobky hoblovačkou se mně opravdu nechtělo. Naštěstí tchán za flašku půjčil hoblík se záběrem 30 cm. Hoblování zabralo snad 6 hodin, kdy jsem se vařil ve vlastní šťávě.  Vazbu dělal šikovný kamarád truhlář a musím říct, že se to povedlo. Vzpěry jsou začepované a navíc aretované vrutem. Trámy se nijak výrazně nekroutily.

Lazura:

Nejprve jsem na natírání palubek používal štětec, ale bylo to dost zdlouhavé. Po osmi balíkách palubek jsem přešel na váleček a tím se rychlost natírání zdvojnásobila. Kvalita nátěru byla stejná nebo možná i lepší než u štětce. Barva HK Lasur má tu výhodu, že nepotřebuje penetraci a má účinky proti škůdcům, podobně jako lignofix. První vrstva byla suchá během jedné, či dvou hodin, ale ta druhá vrstva vysychala i dva dny.

Téměř pravidelně se po natření druhé vrstvy nebe zamračilo. Hurá všechny palubky odnosit pod střechu. Tam lazura odrážela paprsky, takže fungovala jako skvělá mucholapka pro všelijaké mušky, kterým se pod střechou líbí. Když už se podařilo počasí a palubky mohly schnout venku, tak po nich přeběhl pes nebo je pošlapalo dítě, případně se na ně vy***li ptáci. To je potom radost, když se s tím člověk tak piplá.

Vazbu jsem natíral už jenom válečkem. Co den, to jeden nátěr.

Podbití:

Palubky máme z firmy Seca Borohrádek. Kvalita super, cena rozumná. Rozměr palubek je  5100 x 121 x 15 mm. Kamarád nám zapůjčil na přibíjení palubek kompresor a sponkovačku, čímž se nám krásně zkrátila doba montáže (cca 7 hodin).

Fólie a latě:

Podle technického listu Tondachu na tašky Samba jsem spočítal šířku podbití a palubky se podle tohoto rozměru zkrátily okružní pilou. Předtím samozřejmě proběhla kontrola pravých úhlů. Fólie se sponkovala ruční sponkovačkou. Hřebíky ze stavby už nebyly, což mě donutilo je dokoupit, a jelikož nejsem troškař, tak rovnou 15 Kg hřebíků. Natloukli jsme kontralatě a potom podle technického listu rozměřili laťování. Latě se opět zařízli okružní pilou. Následovalo kotvení čelních prken a přitlučení mřížky proti ptákům.  Klempířinu z TiZn jsem opět zadal k realizaci paní klempířce.

Tašky:

Dvě palety tašek se válely na parcele ještě z roku 2012. S kamarádem jsme je hodili na střechu a potom s tchánem rozložili. Dalo to asi na 2/3 střechy. Zbylou 1/3 jsem musel dokoupit. Celé dílo nám vlažným tempem trvalo tak asi jeden rok.

V GServisu uvádí, že cena stavby na klíč je 100 tis. Kč. Když se kouknu na náklady, moc jsme teda neušetřili a to ještě nemáme hotovou dlažbu.

Zpočátku jsem vybírala venkovní nástěnné svítidlo dle praktické stránky, nyní soustředím pozornost i na jejich estetickou úroveň. A kde venkovní osvětlení nakupujeme? Rozhodně na internetu. Výběr je obrovský a některé nabízí i přehledné třídění dle různých parametrů, stylů, provedení a účelu. Navíc nemusíte trávit čas u papírových katalogů a čekat na svůj protějšek ke vzájemné shodě. Já jsem si oblíbila www.uni-svitidla.cz, naposledy jsem tam kupovala venkovní sloupky a opět velká spokojenost. Ohromný výběr zboží a vstřícná zákaznická podpora.

Praktické venkovní osvětlení s čidlem

Na doporučení známých jsem si již také konečně objednala venkovní osvětlení s čidlem. Senzory pohybu tam nabízejí již od tří stovek, a pak stačí vybrat venkovní nástěnné svítidlo, do kterého senzor namontujete, případně můžete zakoupit typ svítidla s již vestavěným čidlem. Jak jednoduché a hlavně jak praktické a účinné – rozsvěcuje se pouze při pohybu a interval snadno nastavíte.

Venkovní osvětlení s čidlem vás zároveň upozorní na zloděje, a co je důležitější, tak vidím večer na schody a na klíče, které já osobně vždy velmi dlouho hledám v kabelce. Jinak zahradu jsme si osvětlili shora, pomocí sloupků – zahradního osvětlení, chcete-li a také směrem od trávníku, což skýtá neuvěřitelné úhly pohledu na zahradu, kterou takto jindy neuvidíte. Na co nesmíme zapomenout, je nasvítit cestičku vedoucí od branky ke garáži. A také se moc těším, až budeme objednávat venkovní svítidla, která rozzáří naše nové zahradní jezírko.  Ale to už si budeme muset objednat asi nějaká podvodní světla.

Venkovní osvětlení – tajemný nádech života s praktickým dosahem

Přiznám se, že osvětlovat venkovní prostory mě baví víc jak interiér. Kouzelná atmosféra, zejména pokud se rozsvítí v záhonech solární osvětlení v podobě šnečků a trpaslíků s lucerničkami. Naše děti jsou nadšené. Jinak doporučuji venkovní nástěnné LED svítidlo. LED technologie je nepřekonatelná v okamžitém rozsvícení a ostrosti světla.  Přestože se jedná o dražší venkovní svítidla, tak v brzké době se vám investice díky úspoře elektrické energie vrátí, za což je rád hlavně manžel, který střeží naši rodinnou kasu.

Zámková dlažba se využívá především na dvorky, chodníky, příjezdy ke garážím, ale i zahradní cesty a terasy. V případě potřeby se dá jednoduše rozebrat a znovu sestavit, což se využívá například při pokládání elektrického vedení nebo kanalizace. K výhodám patří dlouhá životnost, hygienická nezávadnost, odolnost proti větru, vodě, ledu a samozřejmě nižší finanční nároky. Dalším poměrně podstatným faktorem, proč si je zámková dlažba tak populární je její příjemný vzhled.

Na trhu je mnoho typů zámkových dlažeb např. zámková dlažba po jednotlivých kusech nebo mozaiky, které obsahují celé sady, které do sebe navzájem zapadají. Plochy se dají dláždit do symetrických i asimetrických vzorců, které na sebe mohou různými způsoby navazovat. Kombinací je nesčetně mnoho a záleží tedy na kreativitě vlastníka, který si dlažbu dělá nebo nechává dělat.

Zámková dlažba svépomocí – příprava podloží

Pokládku zámkové dlažby lze realizovat i svépomocí. Než však začneme, je potřeba, připravit podloží, na které dlažbu položíme. Pokud vynecháme tuto část, budou se kostky časem hýbat, propradat (např. vyježděné koleje) a dlažba bude neúhledná a přestane postupem času plnit i svůj úkol.

Začátek pokládky je spojen s přípravou podloží a podkladních vrstev. Ve vybraném terénu provedete výkop, posléze zhutnění a srovnání dna pomocí strojního válcování. O hloubce dna rozhoduje předpokládané zatížení prostoru. Takto připravené dno výkopu musí být stejné jako plánovaný sklon připravované plochy zámkové dlažby. Konkrétně musí mít podkladní vrstvy stejnou hloubku po celé ploše.

Dále se postarejte o navezení hrubé podkladní vrstvy z kamenné drti, pokračujte dalším zhutněním pomocí vibrační desky. Dalším krokem je osázení krajů ukončení plochy pro zámkovou dlažbu – obrubníky vybírejte podle předpokládaného využívání plochy (záhonové, chodníkové...). V práci pokračujte navrstvením jemné podkladní drtě, kvalitním zhutněním vibrační deskou, přípravou ložní vrstvy z velmi jemné drtě. Ve chvíli, kdy dokončíte  tyto práce, máte plochu připravenou pro pokládku zámkové dlažby.

Při pokládce zámkové dlažby je nutné dodržet několik zásad

• zámkovou dlažbu nikdy nepokládejte do betonového lože, protože posléze nedá rozebrat a znovu sestavit, v případě přilepení lepidlem k betonu může dojít během zimního období k popraskání a znehodnocení dlažby jako takové
• zámkovou dlažbu pokládejte v suchém počasí, ideálně kdy je teplo a nevětrno. Je důležité, mít pevné podloží
• dlažbu pokládejte vždy o trochu výš, je těžká a na podloží vždy o trochu klesne

Co si zajistit předem...

Realizaci zámkové dlažby vždy předchází výběr potřebného stavebního materiálu. V současnosti již existují místa, kde je možné sehnat tzv. „vše pod jednou střechou“, což vám ušetří spoustu času i peněz. Příkladem bezproblémového internetového nákupu stavebnin je projekt AAASTAVBA. Do projektu jsou zapojené malé a střední stavbeniny z celé České Republiky, které se na e-shopu AAASTAVBA.CZ sdružují pod jednu marketingovou značku a nabízejí zde své zboží. Díky tomu jsou konkurenceschopnější i vedle velkých řetězců, které mají na trhu stavebnin silné postavení. Tyto klasické stavebniny si tak navzájem dávají oporu a jsou silnější. Díky sjednocené strategii přináší pro své zákazníky možnost snadného nákupu z pohodlí domova i z „vedlejších“ stavebnin, které by za běžných okolností neměly čas ani kapacitu e-shop řešit. Projekt se postupně vyvýjí již od roku 2013, kdy poprvé spatřil světlo světa a je vyvýjen s maximální snahou, přinést lidem službu snadného nákupu či nalezení požadovaného zboží.

Nakoupit na e-shopu AAASTAVBA.CZ můžete dvojí způsobem:

1. Vyberete si konkrétní e-hop z mapy stavebnin a v tom si pohodlně nakoupíte nebo
2. Si přes klasické menu naleznete výrobek a následně se podíváte, jaké stavebniny v rámci České Republiky toto zboží umí dodat.

Sdružený e-shop stavebnin má k dispozici obsáhlý sortiment stavebních materiálů, stavební chemie, zdících prvků a jiných produktů určených pro stavbu a rekonstrukce jako jsou například i ploty nebo dlažba.

Zahradním krbem je většinou myšleno těžší a rozměrnější zařízení určené pro příležitostné grilování a posezení u otevřených plamenů. Zdrojem tepla může být dřevěné uhlí, dřevouhelné brikety nebo drobné kusy dřeva.  Materiálem bývají různé stavební materiály jako např. beton, cihly, kámen kombinované s různými kovy, keramikou, dřevem atd.

Naproti tomu přenosný zahradní gril je ve většině případů lehké, z velké části kovové, mobilní zařízení. Určeno je především na přípravu grilovaných pokrmů různými způsoby. Jako palivo zde nejčastěji slouží dřevouhelné brikety, dřevěné uhlí, ale také plyn. Výjimkou nejsou ani grily elektrické, podobné těm v domácnosti.

Jaký prostor máme na grilování k dispozici              

 U zahradního krbu je nutno počítat z vyšší hmotností. Ta může dosahovat několika set kg u stavebnicových krbů, ale i několika tun u krbů stavěných na zakázku. Z rozměrem je to podobné. Na běžný zahradní stavebnicový krb budete na své zahradě či terase potřebovat prostor široký cca 1-1,5 m a musíte počítat s hloubkou krbu min 0,6 m. Rovněž výška krbu může dosahovat běžně dvou a více metrů. Současně je nutno počítat s tím, že v této výšce bude vycházet kouř, který by neměl obtěžovat sousedy.  Je nutno také respektovat bezpečné dodržení vzdálenosti od hořlavých předmětů, tak jak je to většinou v návodu k použití doporučeno.

Zahradní gril běžné velikosti není náročný na prostor a vzhledem k nízké hmotnosti lze přenášet a po použití uložit třeba do garáže. Jeho použití lze doporučit na malých zahrádkách, terasách s malou nosností či balkonech. Vždy je však opět nutné respektovat základní protipožární zásady.

Způsob využití a četnost používání

Pokud potřebujete zařízení pouze pro občasné grilování, raději po grilování zařízení uložíte do skladu a pokud není požadováno další využití jako dekorační prvek zahrady s efektem otevřeného ohně, pak je přenosný gril jakéhokoliv typu vhodným řešením.

Je-li využití ke grilování častější a stává-li se grilování i jakousi společenskou událostí doplněnou posezením v blízkosti plamenů, bude rozhodně bezchybným řešením zahradní stabilní krb.

Často však najdou v jedné domácnosti uplatnění obě řešení. Pro rychlé, jednoduché a přesné grilování přenosný menší gril a pro hezký delší večer s grilováním a posezením ve společnosti dohořívajícího ohně kvalitní zahradní krb.

Estetičnost

Často jsou přenosné grily dokonalým designovým moderním prvkem se spoustou technických funkcí a bezesporu s výbornou užitnou hodnotou. U stavebnicových zahradních krbů lze proti proti tomu stavět dokonalé včlenění do architektury zahrady, která tím získá na hodnotě. Vhodnou volbou je také  pro ty, kteří chtějí stabilní řešení při zachování možnosti rozebiratelnosti. Navíc je plápolající otevřený oheň v krbovém ohništi vždy vhodným doplňkem každé zahrady.

„Společenské“ výhody

Stavebnicový zahradní krb nebo i krb postavený na zakázku, se vždy po grilování stává svým otevřeným ohněm přirozeným centrálním prvkem dávajícím okolní společnosti pocit soudržnosti, tepla a pohody. Není důležité zda se jedná pouze o rodinou večeři nebo větší společenskou událost. Teplo a zářící plameny zajistí spolehlivě přívětivou atmosféru.  To jediné přenosný zahradní gril nesvede. 

Finanční náklady

Přenosný venkovní gril lze zakoupit od opravdu velmi levných až po vysoce luxusní. Běžným cenovým rozmezím je 3-6 tis. korun. Stavebnicové venkovní zahradní krby střední velikostní kategorie /stavebnicová betonové konstrukce, kvalitní materiály, možnost využití široké škály příslušenství/ lze pořídit již od 7-8 tisíc korun. Pokud není rozpočet na zahradní krb omezen a prostoru je také dostatek, je  možno pochopitelně u na zakázku stavěných celých zahradních kuchyní utratit i stovky tisíc.

Důkladným posouzením uvedených hledisek je možno si rozhodování zjednodušit a zdůvodnit. Možná však navzdory racionálním doporučením zvítězí prostě jen volba srdcem a nikoliv strohým rozumem. 

Prostor a dispozice zahrady

I běžný stavebnicový zahradní krb zabírá na vaší zahradě nezanedbatelný prostor a tak volba typu a tvaru záleží na velikosti a dispozici prostoru, kam chceme krb umístit. Má-li být dispozice rohová, pak je vhodné vybírat z nabídky rohových zahradních krbu či vybrat rovnou rohovou krbovou sestavu. Ta je doplněna o boční stolky a je tak vyřešeno i místo pro odkládání či přípravu grilovaných pokrmů. O boční stolky je možno u některých značek krbů pochopitelně doplnit i krbové sestavy přímé. Není-li dostatečně velký prostor lze vždy využít základních krbů bez stolků a vyřešit odkládají prostory jiným vhodným způsobem /přístavné či soliterní dřevěné stolky apod./

Stavěné krby na zakázku či celé zahradní kuchyně jsou náročné nejen finančně, ale také prostorově. Většinou jsou realizovány dle zvláštního projektu a stavěny specializovanými firmami.

Tvar, povrch a materiál zahradního krbu

Zahradní krb se stává centrálním prvkem zahrady a při vhodném výběru povrchu, tvaru a materiálu je možno ho včlenit natolik vhodně do exteriéru, že se stává plnohodnotným estetickým doplňkem zahrady. Jiný typ krbu asi vybereme k moderní novostavbě s betonovými prvky a strohými tvary a jiný k domu obvyklého tvaru, kde jsou požité klasické materiály. Tvary některých zahradních krbů jsou nadčasově klasické, ale lze nalézt i zcela moderní konstrukce nevšedního vzhledu i povrchu . Povrchy běžných stavebnicových krbů mohou být vymývané s použitím řady různých drtí nebo mohou být např. otryskávané, imitující pískovec či travertin atd. Další použité materiály na krbu by měli také vhodně korespondovat s materiály použitými v blízkém okolí či na přilehlé stavbě. Může to být např. měď, nerez, či ocel s nátěrem nebo jinou povrchovou úpravou. Dále bývá často použita keramika, žula, přírodní kámen.

Nároky na dopravu a sestavení

Domácí kutil či prostě šikovný jedinec jistě uvítá možnost dotvoření krbů dle vlastních představ nebo alespoň svépomocného sestavení. Většina stavebnicových zahradních krbů je koncipována tak, aby bylo možno krb odvézt od dodavatele vlastním vozidlem s přívěsným vozíkem, či malou dodávkou. Rovněž sestavení takových kvalitních zahradních krbů od renomovaného výrobce bývá jednoduché a běžně zručný zákazník by ho měl snadno zvládnout i bez zvláštního nářadí a materiálu. Některé venkovní krby jsou dodávány v „surovém“ stavu a jednotlivé díly se lepí silikonem nebo stavebním lepidlem a následně je možno je opatřit povrchovou úpravou dle doporučení výrobce. Ani zde však není potřeba se příliš obávat náročnosti prací. S uvedenými činnostmi by měl být však vždy být schopen na vyžádání a za úplatu pomoci dodavatel.

U zahradních krbů a zahradních kuchyní stavěných na zakázku je naopak vše v rukou specializované firmy, stejně jako každá jiná stavba.

Předpoklad trvanlivosti

Jedním z hledisek při výběru vhodného typu zahradního krbu může být i náš požadavek na dobu po jakou by nám měl krb sloužit. Někdo se stěhovat nebude, potřebuje „zahradní krb na celý život“ a s minimální údržbou. Naopak někdo by rád využil zahradní krb jen po dobu několika let, protože pak se třeba stěhuje někam úplně jinam. Kvalita materiálů a odolnost proti povětrnostním vlivům ovlivňují cenu. Lze pořídit opravdu velmi levné krby z lehčího typu betonu, ale je nutno počítat s tím, že jejich výdrž nemusí být nijak oslňující a po pár sezonách již nebude krb v dokonalé kondici a bude vhodné ho vyměnit. Naopak trochu dražší zahradní krb z litého betonu může dobře sloužit i desítky let při občasných menších investicích do údržby a spotřebního materiálu /grilovací rošt,  šamotový obklad apod./ Zahradní krby stavěné na zakázku se vzhledem k vysokým pořizovacím nákladů pořizují na opravdu dlouhou dobu, srovnatelnou s životností staveb.

Je jistě mnoho dalších faktorů ovlivňujících správný výběr zahradního krbu a proto je vhodné výše uvedené informace brát jako opravdu základní rozhodovací pilíře.

Nejčastějším materiálem běžných stavebnicových zahradních (venkovních) krbů jsou různé druhy betonů. Není však beton jako beton.

Často velmi levné celobetonové zahradní krby (kolem 3 tis. Kč) většinou nabízené v různých obchodních řetězcích jsou většinou vyrobeny z lehkých pórovitých vibrolisovaných betonů bez zvláštní povrchové úpravy. Další materiály (čamot, litina atd.) většinou použity nebývají. Jejich odolnost proti vlivu povětrnosti - mrazu, vodě a sněhu v zimě v kombinaci s žárem ohně v grilovací sezoně může být však často nedostatečná. Často jsou tyto výrobky vhodné spíše do jižnějších zeměpisných poloh s mírnějším podnebím. Rovněž odolnost proti žáru je omezena někdy pouze na použití dřevěného uhlí a nikoliv dřeva. Vlasové trhliny v materiálu s následnou ztrátou soudržnosti materiálu pak nebývají výjimkou. Při nižším nároku na trvanlivost a komfort však i takový krb může být vyhovující variantou.

Další variantou betonu je beton částečně litý, pevnostní a doplněný o povrchovou úpravu. Takový materiál již podstatně lépe odolává jak povětrnostním vlivům, tak žáru ohně. Bohatá vnitřní armatura navíc zabraňuje rozpadu dílů i při vytvoření vlasových dilatačních trhlin. Vůči mrazu a vodě je takový beton odolný a jeho trvanlivost tyto externí vlivy významně nesnižují. Z pohledových stran bývají díly krbu opatřeny již přímo v základním materiálu vytvořenou povrchovou úpravou – vymývaný beton, otryskávaný beton imitující pískovec , travertin apod. . Při použití různých barev a typů drtí z přírodního kamene vzniká široká paleta možných povrchů a tak i možnost výběru povrchu vhodného pro dané prostředí.

Venkovní krby však mohou být vyrobeny z řady dalších materiálů. Jako příklad možno uvést různé stavebnice z oceli a cihel, krby kovové, kamenné atd. Nebo na zakázku stavěné zahradní krby z řady materiálů - například z lícových cihel, žuly atd. Ceny těchto krbů – venkovních kuchyní jsou však řádově vyšší.

Materiál a povrch krbu vybíráme s ohledem na trvanlivost a dokonalé sladění s okolním prostředím, ale v neposlední řadě i ohledem na snadnou údržbu. Výběrem u dodavatele jehož nabídka je tvořena více typy povrchů a barev si rozšíříme možnost přizpůsobit zahradní krb prostředí do něhož bude zasazen. Betonové zahradní krby z vymývaným či otryskávaným povrchem navíc pravděpodobně budou splňovat i požadavky na dostatečnou trvanlivost, pevnost, odolnost a minimální údržbu. Povrchy těchto výrobků lze také dodatečně ochránit vhodnou impregnací a tak se odolnost proti vodě a nečistotám zvýší a čištění naopak zjednoduší. Tyto povrchy lze bez obav mýt tlakovou vodou a zbavit je tak usazenin, mechů a částečně i mastných skvrn.

Základní materiál upravených betonových prefabrikátů bývá u kvalitních krbů doplněn o další trvanlivé materiály. Výjimkou není nerez, měď, ocel s nerezovou úpravou, šamot, keramika, smalt atd.

Z výše uvedených poznatků lze vyvodit, že vhodným výběrem materiálu lze zajistit dlouhodobou trvanlivost a bezchybnou službu zahradního krbu. Nelze však hledat tuto kvalitu mezi nejlevnějšími výrobky, ale již ve střední cenové kategorii kolem 10 ti tisíc Kč lze nalézt velmi kvalitní produkty s vysokou užitnou hodnotou.

Zahradní stavebnicové krby jsou většinou betonové prefabrikáty z různých typů betonu a jsou vyrobeny tak, aby do sebe nějakým vhodným způsobem zapadaly a po sestavení vznikl kompaktní a stabilní celek. Pochopitelně každý výrobce má svůj systém a stavba se tak v detailech odlišuje. Jsou však některé společné zásady, které lze aplikovat v případě všech takovýchto výrobků.

1.Výběr polohy a orientace

Krb by měl být umístěn mimo místa, kde je průvan nebo kde každý větřík je patrný. Umístění na takovém místě, by nám mohlo přidělat starosti s nevypočitatelným hořením a neukázněným obtěžujícím kouřem. I správné natočení krbu dokáže tyto jevy eliminovat.  Umístěn by měl být na klidném místě, kde nebudou rušit naše posezení s přáteli či rodinou žádné nežádoucí pohledy a zvuky. Zároveň i naše zábava a případný kouř z grilování by neměl obtěžovat okolí a sousedy. Předejdeme tím různým sousedským sporům, které nejsou bohužel nikterak výjimečné.

2. Úprava podkladu

Představa, že pod běžným zahradním krbem musí, být základ do nezámrzné hloubky z betonu apod. se nezakládá na pravdě. V podstatě stačí jakýkoliv zpevněný podklad. Pokud máme na terase nebo na zahradě nějaký druh dlažby, tak máme podklad v podstatě připraven.  V případě, že budeme stavět zahradní krb na travnaté ploše je třeba plochu pod základní desku krbu trochu připravit. Stačí odebrat drny trávy a nahradit cca 10-15 cm zeminy a drnů štěrkem či štěrkopískem. Tento materiál by po zhutnění měl být vyrovnán zhruba do úrovně trávníku a do vodorovné roviny. Na takový podklad je již možno postavit základní desku krbu a pečlivě ji srovnat pomocí vodováhy do roviny. Sestavení krbu je pak již rychlé a záleží na výrobci, jak tuto úlohu zjednodušil.

3. Sestavení krbu

S pomocí montážního návodu, který by měl být ke krbu vždy přiložen, začneme se stavbou. Kvalitní výrobek je připraven tak, že se pouze „nasucho“ sestavuje bez dalších speciálních materiálů, nářadí či znalostí a dovedností. Pomocník bude ale asi vždy nutný, neboť díly takového venkovního krbu mohou mít hmotnost 30 až 90 kg a to už je pro dvoje silné ruce. Krby některých výrobců však vyžadují lepení a pro dokonalý vzhled i nanesení povrchové úpravy. Tady už bude jistá šikovnost a zkušenost nutná. I krby sestavované jen tak bez pojidel, je možno pro vyšší fixaci, tuhost a „nerozebiratelnost“ jistit ve styčných plochách silikonovým tmelem žáruvzdorným nebo i běžným venkovním sanitárním. Výhodou je jednoduchost nanášení lepicích bodů či ploch za pomoci vytlačovací pistole. Spoje jednotlivých dílů musí mít vždy možnost dilatovat a eliminovat tak vlivy tepelné roztažnosti materiálů. Silikonový spoj takový požadavek respektuje a navíc umožňuje v budoucnosti provést opatrně demontáž bez zásadního poškození betonových dílů.

4. Uvedení do provozu

Zahradní krb je po sestavení (někdy po dokonalém zatvrdnutí lepidel či zaschnutí povrchových úprav) prakticky připraven k provozu a ke grilování. Při prvním zatopení je vhodné dodržovat zásadu pomalého a postupného ohřevu pro dokonalé vyschnutí a k předejití vzniku vlasových trhlin. Ty mohou vzniknout mimo jiné právě i přehřátím zůstatkové vlhkosti materiálu. K zátopu je možno použít povolených podpalovačů i klasických novin a třísek. Před prvním grilováním nechme krb chvíli „vypalovat“, zlikvidujeme tak různé pozůstatky z výroby, mastné povlaky  a ochranné emulze. Potraviny klademe na pečlivě vyčištěný rošt až je oheň téměř bez kouře nebo grilovací deska dokonale prohřátá. Patřičné příslušenství mějme připravené po ruce, jelikož shánět se po vidlici na otočení grilované krkovice, až když se pálí, bývá už pozdě.

Šalování ze ztraceného bednění bylo hotové za víkend, beton jsem si obstaral za použití káry v nedaléké betonárce. Za pomoci rad otce a souseda, jsem postupně udělal řekněme celkem rovný šalunk, ten jsem betonem vyplnil a do výšky desky jsem si za pomoci bednění udělal betonový sokl na finální výšku. Vznikl z toho takový bazének, který jsem vyplnil zakoupenou betonovou drtí a následně i štěrkem. Navrch jsem dal Kari sítě 10x10 s drátem o průměru 6, ale jelikož mi to tak nějak nevyšlo úplně přes sebe, zdrátoval jsem ještě z dalších želez (kterých jsem měl po původním majiteli hojně) takovou podomácku vymyšlenou středovou výztuž. Následně už došlo na vylití desky betonem. Během pár dní jsem obyčejným štětcem napenetroval plochu pod stěnami a druhý den položil IPU (musím říct že letošní horka kolem 35 stupňů jsou opravdu fajn na veškerou práci).

Zdění jsem provedl z cihel Pichler 25cm na PUR pěnu. Musím říct, že super práce, čistá a rychlá a jelikož vše jsem dělal v 1 člověku, tak to i díky pěně celkem odsýpalo. Musím podotknout, že první šár na maltu byl nejhorší, ale při trochu trpělivosti se to dá zvládnout. Zpravidla jsem vše zdil odpoledne po práci. Až na překlady, na které jsem si sjednal bandu kamarádů. Překlad nad vraty jsem dělal z 2 profilů U 160 a vnitřek jsem vyplnil cihlami a betonem. Horší bylo pak opět chytnout rovinu na tomto podomácku vyrobeném překladu (samozřejmě mi šár nad překladem hodně utekl, tak jsem jej pak dorovnával něčím čemu by se dala říct omítka, aby mi to neutíkalo i dál). Na překlady nad okna a dvěře jsem použil překlady od Heluzu. Výsledek je vcelku dobrý, na některých místech jsem trochu utekl, ale to je asi normální když stavíte komplet sám poprvé.

Střechu garáže budu dělat rovnou a rád bych jí zdělal jako pochozí zelenou střechu s terasou. Proto jsem ji oproti stávajícímu projektu trochu naddimenzoval. Na vrch stěn jsem nalepil těžký asfaltový pás (klasickou IPU), kterou jsem uřízl na míru šířce cihel. Následně Heluz přivezl nosníky 6,25m a položili jsme je na stěny. Za pomocí tchána jsme během 1 dne nosníky roznesli a strop zkompletovali díky Heluz MIAKO vložkám 15cm. Prostředek jsem provedl z nižších vložek 8cm, jelikož jsem tam chtěl udělat něco jako železobetonový překlad (Porotherm v technických listech o tomto nosníku hovoří, naopak Heluz nikoliv, tak jsem udělal takovou kombinaci).

Nejhorší fáze z celé stavby bylo zatím vázání/sváření armatury do věnce a stavění bednění z prken. Strávil jsem na tom téměř týden a doufám, že už nikdy nic takového dělat znovu nebudu... Bednění jsem ze spodu přibyl zednickou skobou a zhořejšku svázal rádlovacím drátem 3,14mm. Kari sítě jsem položil oproti projektu stejné jako jsou na podlaze 10x10 průměr 6mm (projekt stanoví 20x20 a 4mm), beton bude 25/30 a tloušťce 6cm. Celková tloušťka stropu bude tedy 21cm.

Dnes mám objednanou pumpu a hurá na vylejvání střechy. Na elektriku mám již objednaného elektrikáře, a okna přijedou zaměřit snad během pár dní (2 týdny jsem čekal na nabídku). Nyní je mou další noční můrou omítky a štuk,...

Sečteno podtrženo do této fáze: náklady vč. oken a vrat cca 175 000,- Kč, 1,5 měsíce práce v 1 člověku

Přeji mnoho úspěchů i dalším stavebníkům!

Většina stavebnicových zahradních krbů je vyrobena z betonových prefabrikátů s různými povrchovými úpravami, doplněnými jinými materiály. V návodu, který by měl být vždy přiložen je kromě návodu k sestavení, většinou i několik bezpečnostních zásad a základní instrukce vztahující se k umístění a ke způsobu použití. Jistě však neuškodí, pokud zde některá doporučení uvedeme, případně doplníme a rozvedeme.

Jak správně topit?

Některé zahradní krby jsou určeny pouze pro použití dřevěného uhlí. U jiných je povoleno použití i drobných kusů dřeva. O tuto informaci je vhodné se zajímat již při výběru. Uklidňující plápolání otevřeného ohně by si totiž ráda užila jistě většina z nás. Kvalitní a dostatečně odolné zahradní krby použití dřeva k vytvoření příjemné atmosféry či k opékání buřtů na prutu umožňují. Pochopitelně vždy se jedná o rozumné použití, které neskončí přetopením. 

Dřevěné uhlí a briketky

Pro použití na grilování v zahradním krbu je vhodné dostatečně kvalitní, nejlépe jednodruhové dřevěné uhlí s minimálním podílem jemného prachu. To se vyznačuje kromě jiného i velkým podílem větších kusů. Ideálně je k výrobě použito bukové dřevo.  Výběrem kvalitního paliva tohoto typu (správný druh dřeva, podíl větších kusů, malý podíl prachových částic) zajistíme pro naše grilování to nejvhodnější.

                Pro venkovní grilování lze použít s úspěchem také grilovací brikety.  Briketky jsou lisováním spojené drobné podsítné částice, vznikající při výrobě dřevěného uhlí. Pojivem může být např. škrob. Kvalita však u těchto výrobků kolísá ve velkém rozmezí a je nutno pečlivěji vybírat. Některé dovozové výrobky využívají i různých netradičních materiálů. Např. briketky „kokosové“ jsou sice poněkud dražší, ale vynikají opravdu stabilním a dlouhodobým žárem.

Dřevo

Dřevo pro pohledový ohýnek v zahradním krbu lze vybrat snadno – stačí, když je dostatečně suché, aby nevznikal obtěžující kouř. Výběr dřeva pro grilování by již měl být pečlivější. Mělo by jít o zcela suché, nesmolnaté  a čisté dřevo.  V menších kusech se nechá v krbu dohořet tak, aby už uhlíky jen žhnuly a žádné plameny se neobjevovaly. Následný postup grilování je stejný jako u dřevěného uhlí či briket. Při dostatečné zkušenosti rozdíl nepoznáte a palivo máte možná v přilehlém lese po ruce a zdarma.

Roztápění

Novinový papír, třísky, ev. šišky a pomalu přikládat dřevěné uhlí– to je tradiční způsob roztápění a někdo na něj nedá dopustit. Nemáte-li potřebnou zručnost, trpělivost nebo prostě chcete ušetřit čas, můžete použít různé druhy schválených a pro tento účel určených podpalovačů. Mohou být pevné, tekuté či gelové. Najdou se také podpalovače téměř čistě přírodní využívající pouze dřevité vlny s parafínem. Použití je sice jednoduché, ale většinou se vyplatí přečíst si návod a respektovat bezpečnostní pokyny výrobce. Náhradou za tyto schválené podpalovače nikdy nesmí být použit benzín, líh, petrolej apod. Existuje také tzv. „rozpalovač dřevěného uhlí“, v kterém je rozpálení dávky uhlí či briketek opravdu jednoduché a účinné. Do „rozpalovače“ se jako první vloží podpalovač či novinový papír a následně se nasypou briketky či uhlí. Po podpálení se vlivem komínového efektu palivo rychle rozpálí a následně přesype do grilu nebo zahradního krbu.

Ještě poněkud sofistikovanější je použití elektrických či plynových rozpalovačů. Je to rychlé a pohodlné.

Ať je však způsob rozpálení paliva jakýkoliv, vždy je vhodné respektovat zásadu pozvolného rozehřívání zahradního krbu. Předejde se tím vzniku vlasových trhlin v materiálu topeniště. V případě otevřeného ohně by plameny měly být udržovány v rozumných mezích a nemělo by nikdy dojít k přetápění. Často bývá podmínkou platnosti záruky právě rozumné požití a nepřetápění.

Čištění a údržba

Po grilování zůstává v krbu množství popela a často i přepálené zbytky tuku. Spalovací prostor stačí nahrubo vymést a vyprázdnit popelník (je-li jím krb vybaven).  Často je před grilovacím prostorem nakapaný tuk. Ten lze částečně odstranit kartáčem a saponátem. Na mytí kvalitního zahradního krbu lze použít i tlakovou vodní myčku. Odolnost povrchu při tomto způsobu mytí a čištění, je však vhodné ověřit u dodavatele. Grilovací rošt by měl být čištěn po každém grilování drátěným kartáčem, speciální škrabkou či s použitím chemických přípravků určených pro tento účel.

Některé povrchy lze před prvním použitím „naimpregnovat“ přípravky na ochranu kamene či betonu. Tím se zvýší odolnost proti vnikání tekutin a usnadní čištění.

Správným používáním, pravidelnou údržbou a vhodnou ochranou před povětrnostními vlivy např. mimo sezonu, nejen prodloužíte celkovou životnost zahradního krbu, ale bude vypadat v zahradě stále dokonale.

Kvalitní zahradní krb je možno dovybavit celou řadou různého příslušenství a doplňků, které vaše letní grilování učiní nápaditějším, zábavnějším, pestřejším a někdy i zdravějším. Následující příklady alespoň částečně ukazují jakých možností je i u zahradního krbu možno využít.

Grilování na jehle (rožni)

Několik jednoduchých prvků příslušenství a je možno grilovat na otáčejícím se rožni drůbež či jiné maso vcelku. Otáčení usnadní grilovací motorek. Motor může být bateriový nebo do běžné elektrické sítě.

Košíčky na drůbež nám velmi usnadní uchycení kuřete na grilovací jehle bez potíží s uchycením vyčnívajících křidélek i stehýnek.

Špízy se dají klasicky pokládat na běžný grilovací rošt a následně je otáčet více či méně pravidelně. Jednoduché zařízení určené pro použití společně s běžnou grilovací jehlou může tento klasický způsob inovovat a částečně i zautomatizovat.

Vaření v kotlíku

Někdo by řekl, že zahradní krby nelze pro klasické vaření guláše, polévek a jiných pokrmů připravovaných v kotlíku efektivně využít. S využitím dalšího příslušenství lze u některých zahradních krbů však využít i této možnosti velmi dobře. Kotlík by měl mít vhodnou povrchovou úpravu např. smaltováním či být celý vyroben z nerezového materiálu. Vhodný materiál a povrch zajistí snadnější čištění i odolnost proti žáru a případné korozi. Uchycení a manipulaci umožňují zvláštní položky příslušenství – nosič kotlíku a otočný držák.

Grilovaní na přírodním kameni

Chcete-li zkusit grilovat zdravěji, bez přepalování tuku a s výsledkem mnohem šťavnatějším, můžete vyzkoušet grilování na kameni. Příprava pokrmů na rozpáleném kameni odstraňuje téměř přepalování tuku odkapem do ohniště a přepalováním na grilovacím roštu. Jako materiál je většinou použit mastek nebo žula. Mastek vyniká svými tepelnými vlastnostmi (vysoké měrné teplo), přičemž žula naproti tomu je zase odolnější, tvrdší a lépe odolává tepelným změnám.  Ohřev u všech těchto přírodních materiálů musí být vždy postupný a pozvolný – jen tak je možno předejít případným trhlinám v materiálu.

(žulová grilovací deska v krbu)

Zabránit přepalování oleje při odkapu do paliva má i jiný typ příslušenství tzv. Biorošt. Tento rošt je tvořen vyspádovanými žlábky a tak tuk, místo aby kapal do ohně, odtéká ve směru spádu do přední okapnice a následně třeba do podložené nádobky.

Odkládací místa, krbové nářadí  a další vychytávky

         V nabídce dodavatele zahradních krbů však může být ještě mnoho dalších položek příslušenství. Při potřebě většího odkládacího prostoru si můžete vybrat od malé dřevěné poličky až po masivní betonový krbový stolek, který bude svým povrchem a designem dokonale pasovat k vybranému zahradnímu krbu. Dřevěný přídavný stolek je možno po použití uložit. Stolek betonový zase vyniká stejnou odolností proti povětrnostním vlivů jako samotný krb a může tak zůstat celoročně sestaven.

Krbové nářadíčko je praktický a někdy nutný doplněk. Usnadní čištění krbu , umožňuje upravovat oheň, přikládat palivo atd. K tomu účelu slouží lopatka , pohrabáč a kleště. Smetáček je určen především pro vymetení topeniště po vychladnutí a smetení popelu do popelníku.

Možnosti douzování a pečení

Rozšířená funkce zahradního krbu a krbové střechy o douzování je možno také považovat za doplněk nebo příslušenství. Pečení v uzavřeném topeništi kontrolovaném teploměrem je další možnou funkcí těchto kombinací. Udírny venkovních krbů mohou mít další drobné doplňky jako např. háčky na zavěšení uzenin, malá rošt, zabraňující propadávání z komína do topeniště, teploměr, dvířka na zakrytí topeniště a další.

Již při výběru zahradního krbu je vhodné se zajímat, zda je možno funkce krbu nějak dodatečně rozšiřovat, je-li v nabídce dostupné další příslušenství či případné doplňky. Zajímat by nás mělo, co všechno obsahuje základní vybavení (vždy by to mělo být vše potřebné pro základní grilování na roštu a vše nutné k bezpečnému a běžnému provozu – popelník, zábrana proti vypadávání uhlíků atd.) Současně by se měl kupující zajímat o možnost dodávek náhradních dílu a to i po mnoha letech. Kvalitní zahradní krb by měl vydržet dlouhá léta a tak může potřeba náhradního dílu vzniknou opravdu až za  dlouhou dobu po zakoupení.

Jak je patrné, nabídka příslušenství může být opravdu pestrá a záleží jen na tom vyberete-li zahradní krb, který takové možnosti rozšíření umožňuje. 

Bylo potřeba zbourat původní přístavek, který sloužil jako kurník pro slepice. Dále rozbít betonové panely a odvézt přebytečnou suť. Jelikož k místu realizace není přístup žádnou stavební technikou, museli jsme vše dělat ručně a kolečkem vyvážet přes vstupní část domu na vozík za auto. Kousek po kousku nám tak prošel rukama veškerý materiál.

Dále přišla na řadu izolace základů štítové zdi a následné zasypání a zhutnění navážky. Postup byl následující: natažení nopové folie podél zdiva, zasypaní drenáže (štěrk 32/16). Na odvod vody jsem použil drenážní trubku o průměru 10 cm, kterou jsem vyústil do vybudovaného trativodu na zavlažování zahrady. Po zasypání a zhutnění navážky přišly na řadu zednické práce. Nejprve jsme do štítové zdi zabudovali okno o rozměru 1000 x 1000 mm, čímž jsme docílili vstupu alespoň trochu slunečního světla a možnost cirkulace vzduchu do místnosti.

Nejsem zedník, ale nějaké zkušenosti mám, s hrubými omítkami mi pomohl děda a následné štukování jsem dělal sám za pomoci otce. Jakmile byly omítky hotové, následovalo malování. Chtěli jsme, aby to vypadalo jako kdyby to tak bylo odjakživa, nechali jsme si namíchat stejný odstín žluté barvy jako je zbytek domu. Požili jsme latexovou barvu, která se perfektně udržuje a je velmi odolná.

Stavba Pergoly

Zahájení stavby pergoly jsme plánovali až na další rok z důvodů financí. Ale když jsme viděli, jak rychle se nám podařilo s prací hnout, tak jsme se rozhodli, že vše doděláme v jednom roce. Nejprve jsem si chtěl ulehčit práci a zadal jsem si poptávku na internet na zhotovení přístřešku 4 x 4m, ale když jsem viděl cenové nabídky, tak jsem se rozhodnul, že si ji postavím svépomocí sám. Konstrukční trámky o rozměru 10 x 10cm a délky 4m a také střešní latě jsem zakoupil na pile v Ptení celkem za cca Kč 1.800,-. Trámy jsem ohobloval a moje žena natřela tenkovrstvou lazurou odstínu ořech. O výpomoc se stavbou jsem požádal mého spolužáka ze střední školy. Jako krytinu jsme zvolili kouřové polykarbonátové trapézové desky. Nyní už jen zbývalo dodělat dlažbu, opravit otluky, omýt cihlovou zídku a postavit gril, který se nám povedl sehnat za velice příznivou cenu.

Shrnutí

Celá realizace byla hotová za cca 3 měsíce. Pracovalo se dle volného času a cen materiálu. Vše jsme si navrhli, zrealizovali samy. Financování bylo z výplat, celková částka cca Kč 40.000,-. Nejvíce cenově náročné byly položky za dlažbu, gril a krytinu.

Velice rád bych poděkoval všem, co nám pomáhali s celou realizací.

Potřebovali jsme 65m dlouhé pletivo a neměli jsme vůbec tušení, jak se pletivo skládá, jak daleko sloupky, jaké je potřeba příslušenství. Po úspěšném pátraní na webu jseme našli jeden skvělý obchod, kde mají tzv. plotovou kalkulačku, kde zadáte délku pletiva případně počet branek či bran a kalkulačka vám spočítá všechno příslušenství přesně na kusy a metráž. Firma z pardubicka byla velice pružná a za 4 dny od objednání jsme měli pletivo se vším všudy doma.

Pro realizaci plotu jsme zvoli pletivo s ocelovými sloupky potaženými plastem. Chtěli jsme poplastované z důvodu menší náročnosti na údržbu. Pletivo má i dobře řešené spojení sloubků a jejich vzpět v rozích a případně v prostřed pokud je strana delší jak 25m.

Pro tento plot bylo nutné ještě na stavebním úřadě vyřídit územní souhlas, ke kterému jsme museli vypracovat technický popis stavby a její situační nákres do katastrální mapy. Územní souhlas jsme dostali cca za týden.

Nyní nás čeká samotná realizace plotu. O té zase příště.

To je ke stavbě plotu zatím vše.

1. Zarovnání pozemku pro první vrstvu podkladu - lopata a ruce to zařídili
2. Navezení první vrsty stěrku frakce 0-32 (28t) - kolečka + lopaty
3. Zhutnění první vrsty vibračním pěchem
4. Navezení druhé vrsty stěrku frakce 16-32 (28t) -  kolečka + lopaty
5. Zhutnění druhé vrsty vibračním pěchem
6. Usazení a zabetonóvání cca 45m chodníkového obrubníku ABO 16-10
7. Usazení a zabetonóvání cca 25m zahradního obrubníku ABO 12-20
8. Nachystání betonových sloupků pro pergolu do hloubky 50cm (budeme realizovat na jaře)
9. Nyní nás čeká 5cm vrstva stěrku frakce 4-8 (14t)
10. Položení dlažby - zámková dlažba 47m² + terasová dlažba "reliéfní darea šedá" 32m²
11. Zhutnění vibrační deskou s gumovým pásem
12. Mezitím jsme objednali bagr s tatrovkou, který nám zarovnal zahradu

Výše je v bodech pěkne uveden náš postup, nicméne se to může zdát snadné, ale vůbec tomu tak není :).

Začali jsme začátkem září a koncem září finišujeme a čekáme až nám dovezou dlažbu. Dělali jsme to víceméně po odpolednech, tipnu si že čistého času to mohlo zabrat 40-50 hodin pro 2 lidi.

Hodně prostojů vzniklo čekáním na materiál, protože ne vždy vše vyjde podle plánu :).

Asi nejvíc práce dá pěkne usadit obrubníky, tak aby vše bylo v rovině a odpovídalo sklonu terénu.

Nicméně i takové množství práce se dá zvládnout svépomoci, bez jakékoliv techniky :)

Pro zajímavost jsem si nechal vyčíslit za kolik by mi to udělala firma a i s materiálem jsem se dostal na cca 160 tisíc. Nás to vyšlo cca na 50 tisíc.

Ptáčci se vám za zimní starost rádi odmění. Někteří líbivým švitořením a svou společností. Jiní dokonce výpomocí se zahrádkou. Jeden pár sýkorek dokáže během jediného roku zbavit vaší zahrádku desítek kilogramů hmyzu nebo housenek, které by jinak ohrožovaly vaši úrodu.

Různorodá strava rozhoduje

Čím pestřejší nabídnete v krmítku potravu a čím blíže jej umístíte přírodě, tím budete mít bohatší spektrum opeřených návštěvníků. Mezi nejčastější hosty českých krmítek patří sýkora koňadra a modřinka, vrabec domácí či polní, zvonek zelený a kos černý. Poctít vás svou návštěvou však mohou i čížci lesní, stehlíci, brhlíci lesní, pěnkavy, hýlové obecní, dlasci nebo drozd kvíčala, červenka či strakapoud velký.

Krmení ptáků má však svá pravidla

Vodu ptákům nedáváme, v zimě jim jako alternativa slouží sníh. Za mrazů a při vyšší sněhové pokrývce je žádoucí dávky zvyšovat. Přikrmovat můžeme až do konce března. Potrava předkládaná ptákům na krmítko by měla být kvalitní a nezkažená. Určitě bychom si z krmítka neměli udělat místo pro odpad a zbytky z kuchyně. Ptáky nikdy nekrmte těstovinami, slanými, kořeněnými a uzenými výrobky, ani přepáleným lojem. Lidé je často krmí pečivem, ačkoli suché a nastrouhané není tak nebezpečné jako čerstvé, stále je pro opeřence slané.

Čím ptáčky potěšíte?

Každý druh preferuje trochu jinou stravu. Sýkorky mají rády lůj, tučná semínka slunečnice, semence a máku, nepohrdnou však ani drcenými ořechy. Kosi a kvíčaly se živí převážně bobulemi ptačího zobu, černého bezu a jeřabin a plody kaliny. Vrabcům nasypte pšenici nebo oves. Semena plevelů a obilovin svědčí zrnožravým pěnkavám, zvonkům, strnadům, dlaskům, vrabcům a kosům.

Kam umístit krmítko

Krmítko umístěte na volném prostranství na klidném a přehledném místě, alespoň 1,5 metru od země. Nezapomeňte, že stejně jako si krmítka všimnou ptáci, všimne si jej také kočka nebo kuna. Základnu, na niž předkládáme potravu, je dobré opatřit nízkým zábradlím (asi 2 cm), aby vítr nesmetl potravu na zem. Důležitá je také dostatečně velká stříška, která chrání předkládanou potravu před vlhkem a sněhem.

Vyrobte si krmítko

Vyrobit tukové krmítko není nic složitého.  Můžete použít převrácený květináč, šišky, nebo skořápky z kokosového ořechu. Květináč zalijte tukovou směsí (rozehřátým tukem se semínky či drcenými ořechy, můžete koupit specializovanou stravu pro ptáky) následně nechte vychladnout a ztuhnout. Je to snadné.

Použité fotografie jsou pod licencí Creative Commons CC0, pixabay.com

Hlavním důvodem, proč si lidé pořizují osvětlenou zahradu je bezpečný pohyb po ní. Osvětlení vjezdu a příchodu k domu společně se vstupem do domu je dnes téměř základem. Stále více zájemců se ale zaměřuje také na dekorativní osvětlení zahrady a navození příjemné atmosféry. Zahrada se stále více mění z užitkové na obytnou a slouží jako odpočinková a relaxační zóna.

Typy zahradních svítidel volte podle účelu osvětlení

Vybrat vhodný typ osvětlení byste měli především podle jeho účelu. Zvažte, zda chcete osvětlit cesty nebo jen podsvítit stromy za dekoračními účely. „Při výběru typu světel je nejprve důležité uvědomit si, že bude vidět jen to, na co dopadá světlo. Dále si zákazník musí říci, ´co a kde chce vidět´ a podle toho vybírat svítidla osvětlující daný prostor nebo věc. Ve většině případů slouží k osvětlení prostoru kolem domů a na terase nástěnná svítidla umístěná na domě. K osvětlení cest se používají stojací svítidla a k vymezení prostoru a navigaci zase zápustná a pojezdová svítidla. Jako netradiční osvětlení prostoru a k osvětlení teras lze využít různé zajímavé světelné objekty jako svítící květináče, svítící kostky a koule. Ty dokáží prostor oživit a jsou často tahákem pozornosti všech návštěv. Pokud chcete vytvořit v zahradě zajímavou atmosféru, určitě bych doporučil zahradní reflektory. Zvýrazníte tak zajímavé rostliny, solitéry, jezírka a jejich okolí,“ charakterizuje typy svítidel Václav Holas ze specializované firmy LED-ZAHRADA.CZ.

Pozor na špatné používání dekorativních svítidel

Mezi dekorativními svítidly jsou nejoblíbenější zahradní reflektory. Jejich pomocí nasvětlíte zajímavé prvky v zahradě a vytvoříte tak krásnou hru světla a stínů. Oblíbená jsou také pojezdová a zápustná svítidla, která však často majitelé zahrad špatně využívají.

„Zákazníci chtějí často zápustnými svítidly osvětlit cestu v zahradě nebo terasu. To ale dost dobře nejde. Pokud svítidlo šíří světlo ze země vzhůru, světlo nedopadá zpět na zem a nedochází tak k osvětlení daného prostoru. K tomuto chybnému využívání přispívají i některé komerční obrázky, které znázorňují zápustná svítidla a dokonale osvětlený prostor okolo. Zápustná svítidla doporučuji používat jako navigační či dekorativní osvětlení, které vymezuje určitý prostor,“ upozorňuje
Václav Holas na častý nešvar.

Údržba zahradních svítidel

K výrobě zahradních svítidel se dnes používá převážně hliník a plast. U některých svítidel jsou stínítka skleněná. Tvary jsou tak rozmanité, že si vybere snad každý. Venkovní osvětlení je přizpůsobeno pro celoroční provoz a jeho údržba není náročná.

„Jednou ročně doporučuji svítidla zkontrolovat. Měla by se udržovat v čistotě, například špinavá skla snižují světelný výkon. Občas zazlobí i mravenci, kteří vlezou snad všude. Dnes ve svítidlech používáme převážně úsporné LED světelné zdroje, které mají delší životnost oproti klasickým světelným zdrojům. Nicméně obsahují elektroniku a ta může někdy zklamat a ukončit životnost produktu dříve oproti předpokladům. Záruka na LED světelné zdroje je většinou 2 roky a předpokládána životnost 15 000–25 000 pracovních hodin,“ popisuje péči o zahradní svítidlna Václav Holas.

Jaké jsou trendy v osvětlování zahrad?

Trendem v osvětlování zahrad je snaha o vytvoření příjemné atmosféry, estetický prvek stoupá do popředí.  Zvýrazňují se jednotlivé části zahrady a ze tmy se ´vytahuje´ to nejpoutavější. Nasvícené prvky totiž vypadají zcela jinak večer, nežli ve dne.

„Nejoblíbenější barvou je teplá  bílá barva světla. Večer působí útulně a nenásilně. Občas používáme studenou bílou barvu k zvýraznění stříbrných stromů a například bílých kmenů bříz. Vytváří se tak zajímavá pro někoho i čarovná amosféra. Je to krásná kreativní práce. Je maximálně uspokojující sledovat po setmění úžas našich zákazníků, hlavně těch, kteří nebyli zpočátku o přínosu této investice přesvědčeni. Osvětlení zahrady se stává velmi významnou součástí jejich života a s automatickým provozem mají z osvětlení radost každý den a po celý rok,“ popisuje reakce na osvětlení zahrady Václav Holas.

Osvětlení teras a balkonů

K osvětlení teras a balkonů slouží nejčastěji nástěnná světla. Na pergolu lze použít závěsná svítidla nebo venkovní reflektory. Stále častěji se objevují různé LED pásky, které se připevňují na trámy a tím vzniká buď přímé, nebo nepřímé osvětlení prostoru pergoly. Na terase je možné osvětlit také prostřednictvím malých reflektorů stromy či jinou zajímavou zeleň. Pokud chcete zahradu ozvláštnit, zkuste použít svítící světelné objekty.

Co je to tapetování stínem?

Tapetování stínem patří mezi dekorační typy osvětlení zahrad. Jde o využití volné zdi domu, plotu či garáže a svítit na ně přes rostliny. Veškeré překážky, které vstupují vyzařovanému světlu do cesty, se objeví na zdech jako stín. Výsledek je takový, že máte před zdí osvětlené rostliny a na zdi jejich úžasné stíny. Vše se mění, když rostliny rostou a při každém jejich pohybu vlivem větru. 

Kolik zaplatíte za osvětlenou zahradu?

"To je velice individuální v závislosti na rozloze, složitosti pozemku a vybraných svítidel. Pokud se jedná o dekorativní osvětlení zahrady, tak u menších realizací se pohybujeme v částce kolem 25 000 Kč, u středních realizací kolem 60 000 Kč a u větších zahrad přesahuje investice 100 000 Kč," upřesňuje cenové náklady na zahradní osvětlení Václav Holas.

Více informací o zahradním osvětlení naleznete na webu http://www.led-zahrada.cz/.

Fotografie pochází z archivu LED-ZAHRADA.CZ.

Instalace zahradního osvětlení krok za krokem

Pro montování osvětlení navrhujeme použít například systém zahradního osvětlení značky Garden Lights, kde je vše přizpůsobeno tak, aby byla instalace možná svépomocí a zvládl ji téměř každý. Jde o velmi jednoduchý stavebnicový systém napájený přes 12 V bezpečnostní transformátor. Jedním systémem tak můžete nasvítit terasu, jezírko, stromy a cesty v zahradě.

Krok 1: Určete si, co chcete osvětlit

Začíná se tak, že si určíte, co chcete osvětlit. Potom si vyberete vhodná svítidla ze systému Garden Lights. K napájení systému je potřeba (ovládaná) zásuvka, nebo lze ovládání řešit pomocí systémového soumrakového čidla s časovačem.

Krok 2: Zapojte transformátor

Do zásuvky zapojte transformátor a od něj budou začínat kabelové rozvody. Potřebný výkon transformátoru určíte součtem Wattů všech vámi vybraných svítidel. Například při použití deseti reflektorových svítidel Arcus o příkonu 5 W  (10x5 = 50) budete potřebovat 60W transformátor Garden Lights.

Krok 3: Vytyčení délky kabelů

Veškerá svítidla mají vyvedené kabely ukončené šroubovacím konektorem. Následně je nutné určit a změřit trasu kabelového vedení. Většinou volíme trasu vedle obrubníků nebo podél plotu, aby nedošlo k poškození kabelů při pracích v záhonech. Kabely jsou na bezpečné napětí 12 V a není nutné je zakopávat hluboko do země. Většinou je umisťujeme do 10 cm pod povrch. Díky tomu lze osvětlení velmi jednoduše instalovat i v již hotových zahradách.

Krok 4: Pospojujte kabely

V nabídce jsou hlavní kabely s přípojnými místy pro svítidla, prodlužovací kabely a rozbočovač. V systému Garden Lights jsou veškeré kabely vybaveny již nainstalovanými konektory, takže vše jednoduše pospojujete a do přípojných konektorů se zapojí vybraná a nainstalovaná svítidla.

Krok 5: Zkontrolujte délky kabelových vedení

U 12 V systémů platí určitá omezení pro délky kabelových vedení. Při použití klasických halogenových světelných zdrojů, může být kabelové vedení dlouhé 30 m. Při použití více svítidel však dochází již k úbytku jejich svítivosti. V dnešní době se ale používají převážně LED světelné zdroje a tam se vzdálenost kabelového vedení prodlužuje až na 70 m. Vodiče jsou konstruované pro celkové zatížení až 150 W, což při používání LED zdrojů je pro privátní zahrady dostačující. Při složitějších a větších projektech používáme více transformátorů a samostatných kabelových okruhů.

Krok 6: A je hotovo!

K ovládání můžete použít systémový soumrakový spínač s časovačem nebo dálkové ovládání.

Typy zahradních osvětlení

Vybrat vhodný typ osvětlení byste měli především podle jeho účelu. Zvažte, zda chcete osvětlit cesty nebo jen podsvítit stromy za dekoračními účely. Při výběru typu světel je nejprve důležité uvědomit si, že bude vidět jen to, na co dopadá světlo. Dále si musíte říci, "co a kde chci vidět" a podle toho vybírat svítidla osvětlující daný prostor nebo věc. Ve většině případů slouží k osvětlení prostoru kolem domů a na terase nástěnná svítidla umístěná na domě.

K osvětlení cest se používají stojací svítidla a k vymezení prostoru a navigaci zase zápustná a pojezdová svítidla. Jako netradiční osvětlení prostoru a k osvětlení teras lze využít různé zajímavé světelné objekty jako svítící květináče, svítící kostky a koule. Ty dokáží prostor oživit a jsou často tahákem pozornosti všech návštěv. Pokud chcete vytvořit v zahradě zajímavou atmosféru, určitě bych doporučil zahradní reflektory. Zvýrazníte tak zajímavé rostliny, solitéry, jezírka a jejich okolí.

Jak rozmístit světla na zahradě

Světla je nutné umisťovat tak, aby neoslňovala vás ani sousedy. Světlo sice se vzdáleností ztrácí na intenzitě, ale i slabé světlo prostupující oknem do pokoje může být rušivým elementem. Není nutné používat silné světelné zdroje a osvětlovat celý prostor. 

V zahradě se snažíme vytvářet atmosféru příjemnou na pohled. Universální návod na dekorativní osvětlení zahrady neexistuje, je to kreativní práce a každý osvětlení vnímáme jinak. My například osvětlujeme listnaté stromy a méně husté jehličnany zespoda, kdy se zvýrazní kmen i větve stromu a světlo krásně prostupuje korunou. Zvýraznění kmenů a větví je krásné především v zimním období.

Pokud je olistněný strom hustší, můžeme korunu do-osvětlit i z boku. Toho docílíte tak, že nasvětlíte menší objekt v blízkosti stromu a světlo směřujete tak, aby přebytkové světlo dopadalo do koruny většího stromu. Husté jehličnany nelze dost dobře po kmenu prosvětlit, tak je osvětlujeme z boku. Velmi hezkého efektu docílíte osvětlením trvalkových záhonů ze shora. Zajímavý efekt také vytváří umístění světelných koulí o různých průměrech. Vypadá to pak, jako když vám spadnou do zahrady hvězdy.

Návod instalace osvětlení zahrad připravil Václav Holas, odborník na zahradní osvětlení ze specializované firmy LED-ZAHRADA.CZ.

Více čtěte o zahradním osvětlení v článku Osvětlení zahrad.

Dřevěné zahradní domky

Zahradní domky se dnes vyrábějí z různých materiálů. K jedním z nejčastěji používaných patří dřevo. Tento typ domku díky svému přírodnímu materiálu často vhodně doplní celkový vzhled zahrady.

Také je tady často možnost si domek dotvořit podle vlastních představ - vybrat si dveře nebo okna.

Menší zahradní domky určené na uskladnění věcí mají panelovou konstrukci a jejich střecha je vyrobena z pískované lepenky. Zahradní domky na nářadí často nemají vůbec žádné nebo pouze jedno malé okno. U větších druhů je již použita tzv. srubová konstrukce.

Tyto dřevěné zahradní domky jsou tvořeny srubovitě na sebe skládanými prkny. Na rozdíl od panelové konstrukce je zde již složitější stavba a mnohdy také nutnost stavebního povolení.

Velkou výhodou větších zahradních domků a chatek je možnost vybavit je základním nábytkem a mohou tak sloužit pro krátkodobé obývání.

Plechové a plastové zahradní domky 

Další materiál využívaný na výrobu zahradních domků je plech. Zahradní domky vyrobené z něj jsou převážně objekty určené výhradně pro uskladnění nářadí. Výhodou je zde snadná montáž, bezúdržbovost a v řadě případů i dlouhá záruka na prorezavění plechu skrz.

Typickým příkladem jsou americké zahradní domky Arrow, které jsou určené i velmi náročným zákazníkům.

Jak uvádí Mirek Menšík z internetového portálu GIVE.cz: „Plechové zahradní domky lze doplnit o podlahovou základnu, do níž lze zabudovat podlahu. Navíc náklady na stavbu jsou nízké a nepotřebujeme k ní stavební povolení. Bohužel na rozdíl od dřevěných typů však neladí většina plechových domků tak dobře s přírodním rázem zahrady. Dnes se ale dají pořídit i plechové domky s dřevěným dekorem, což tento handicap do značné míry eliminuje.“

Rychlá a snadná montáž je také u plastových domků. Také tady se jedná o účelovou stavbu vhodnou pouze k uskladnění nářadí. Protože tyto domky jsou velice lehké, mají horší stabilitu a je nutné jejich dobré ukotvení. Podobně jako u plechových typů nepotřebujeme ani zde stavební povolení.

Venkovní fontánu můžete umístit kamkoliv v zahradě, do skalky, ale i na terasu, kde její uklidňující šumění přispěje k uvolnění mysli po náročném dni.

Menší typ fontány lze umístit i do většího květináče pro použití například v zimní zahradě, bez nutnosti jakéhokoliv výkopu.

Sestavení vodní fontány je velice jednoduché a každý zahrádkář zvládne její instalaci svépomocí.  

1. Vyhloubení jámy pro nádrž venkovní fontány 

Vykopejte dostatečně hlubokou jámu pro vámi vybranou nádrž. Dno jámy doporučujeme vysypat pískem, aby se nádrž rovně usadila.

2. Usazení a vyrovnání nádrže

Usaďte nádrž do písku a ujistěte se pomocí vodováhy, že je ve vodorovné poloze. Nádrž po stranách obsypte pískem nebo hlínou k okraji jámy. Při použití těžší kamenů postavte do prostředka nádrže podporu víka. 

3. Víko k nádrži pro venkovní fontánu

Na nádrž položte víko se sítí proti propadávání menších kamínků.

4. Umístění kamene

Na víko postavte provrtaný kámen. Při použití více kamenů bude možná nutné převrtat otvory ve víku nádrže.

5. Připravte si čerpadlo

- (rozbočovač), uzavírací kohouty, hadici a případné osvětlení.

6. Osvětlení

Pro montáž osvětlení nahřejte konec hadice horkovzdušnou pistolí nebo ho vložte do vroucí vody. Plast povolí a svítidlo budete moci do hadice zastrčit.

7. Regulace průtoku vody

Pro usměrnění průtoku vody z čerpadla doporučujeme použít uzavírací kohout. Při použití více vodních prvků na jednom čerpadle jsou uzavírací kohouty nutností.

8. Těsnění

Hadice prostrčte víkem a kameny. Ve vrchní části utěsněte mezeru mezi kamenem a hadicí pomocí těsnění a hadici zastrčte do kamene. Hadice připojte na čerpadlo.

9. Napuštění nádrže

Napusťte nádrž vodou a poté zapněte čerpadlo. Pomocí uzavíracích kohoutů upravte proud vody vřídel u jednotlivých kamenů.

10. Zakrytí

Víko zakryjte např. kamínky, upravte okolí a fontána je hotová.

Na návod s videem se můžete podívat zde https://www.facebook.com/ledzahrada/videos?ref=page_internal.

Více na http://www.led-zahrada.cz/.

Kdy provádět údržbu

V zásadě platí, že běžné vyčištění a případně otření či omytí je možno provést po každém použití. Zásadnější práce však stačí provést jednou po sezoně a jednou před sezonou. V případě nedostatku času je důkladná celková očista a kontrola nutná alespoň jedenkrát za sezonu.

Po každém použití

Po každém zatopení v krbu a případném grilování je po vychladnutí vhodné provést běžnou, rychlou údržbu. To znamená smést všechny oharky a popel do popelníku, popelník vyprázdnit a vyjmout grilovací rošt. Nechceme-li být při příštím grilování nepříjemně překvapeni, je dobré vyčistit i tento rošt od připečených kousků masa, tuku apod. Není dobré spoléhat na známé konstatování „však ono se to vypálí“. Totéž platí dvojnásob o kamenné grilovací desce a jiných pomůckách jako např. grilovací jehly, ražniči, grilovací náčiní atd. Ke všem těmto pomůckám je možno se chovat jako by to byly běžné kuchyňské příbory nebo nádobí.

Aby byl stále pěkný

Máme-li zrovna trochu více času a chuti tak celý zahradní krb omyjeme vlažnou vodou se saponátem a spláchneme tekoucí vodou. Dle povrchu je možno požít i kartáč nebo, v případě odolných povrchů, tlakovou vodu. Tím z krbu odstraníme běžné mastnoty z grilování a ostatní nečistoty včetně prachu z ovzduší. Za trochu času se nám zahradní krb odmění dokonalým vzhledem a zůstane nadále symbolem pohody a dokonalého pořádku. 

Před sezonou a po sezoně pořádně 

Před sezonou a především po sezoně by měla být provedena důsledná kontrola celého krbu a kompletní důkladné vyčištění. Nejdříve z krbu vyjmeme volné součásti jako šamoty, mřížky, rošty, šamotový obklad i popelník. Takto odstrojený krb můžeme celý omýt vodou s přídavkem vhodného čističe, nebo použít samotný čistič kamene. Takto krb dokonale omyjeme třeba i s pomocí kartáče. Pochopitelně je třeba brát ohled na typ povrchu krbu. Některé typy povrchu /např. vymývané betonové povrchy/ snesou prakticky jakýkoliv způsob čištění, u některých je na místě jistá opatrnost aby nedošlo k poškození povrchové úpravy /např. omítkovina/. Po mytí saponáty či jinými čistidly celý povrch spláchneme tlakovou vodou buď přímo z hadicí a trysky nebo s pomocí tlakové myčky. Možnost použití tlakové vody je v případě nejistoty dobré konzultovat s výrobcem. Následná kontrola všech dílů může odhalit poškozený díl, který bude nutno objednat a vyměnit. Po vyčištění je možno vrátit ošetřené volné díly zpět do krbu a provést zkompletování.

Drobné opravy je někdy možno provést vlastními silami

Některé nenáročné opravy povrchu, kovových dílů nebo příslušenství je možno zkusit zajistit svépomocí. Někdy je povrch betonových dílů jen někde trochu potlučený nebo omítka jen trochu odloupnutá nebo odřená. Pak šikovný kutil s pomocí základních materiálů jako je cement, písek, stavební lepidlo nebo s pomocí jiného vhodného materiálu může zkusit docílit bez větších nákladů opět vyhovujícího vzhledu krbu. V případě nejistoty lze opět zkusit oslovit dodavatele nebo výrobce a dotázat se, zda je oprava možná nebo se vyplatí raději zakoupit nový díl. Také opravy laku kovové ocelové střechy nebývají náročné a s pomocí drátěného kartáče, smirku a opravného spreje s originální barvou lze krbovou střechu zbavit drobných korodujících míst a obnovit vzhled do původní podoby.

Ochrana před nepřízní počasí

Vzhled a trvanlivost vašeho zahradního krbu lze také výrazně ovlivnit preventivní ochranou povrchu, případně celého krbu. Vlastnosti povrchu krbu je možno vylepšit např. vhodným impregnačním nátěrem na ochranu kamenných nebo betonových povrchů před nepřízní počasí a nečistotou. Takový lak nejenže sníží přilnavost nečistot a zamezí průniku vlhkosti do materiálu, ale může i zvýraznit přirozenou strukturu a barvy použitých přírodních materiálů. Na povrchy zahradního krbu s běžnou omítkovinou je zase možné použít nějakou fasádní barvu na silikátové bázi. Tu lze dokonce i dle vlastního vkusu natónovat.

Celý krb je mimo sezonu doporučeno zakrýt plachtou nebo speciálním vakem. Důležité je však, aby toto zakrytí bylo prodyšné a nekondenzovala pod ním žádná vlhkost a také aby bylo takové zakrytí dostatečně zajištěno proti větru. Pokud by se vlivem větru po dílech krbu posunovalo zakrytí, mohl by být lokálně plachtou odřen povrch nebo barva na povrchu. Zakrytí vakem ochrání krb nejen před deštěm a sněhem, ale také před padajícím listím a prachem. Jarní přípravu na sezonu takové zakrytí může značně zjednodušit.

Výše uvedené rady jsou pouze obecně platné zásady údržby stavebnicových zahradních krbů a konkrétní postupy nebo doporučení se mohou u každého výrobce trochu lišit. Každý výrobce používá trochu jiné materiály a proto je vhodné se při jakýchkoliv pochybnostech klidně dodavatele nebo přímo výrobce zeptat. Ale šikovný uživatel je často schopen sám selským rozumem zvolit vhodný postup a technologii údržby a čištění zahradního krbu.

V současné době se nabízí velké množství prvků zahradní architektury, v různých povrchových a barevných variantách tak, aby korespondovaly s rázem každé zahrady a přesně zapadaly do architektonického konceptu jak moderních obydlí, tak starších i historických zástaveb. 

Ideálním materiálem pro prvky zahradní architektury je vibrolisovaný beton, který kromě estetických výhod nabízí i další pozitiva - mnohem vyšší odolnost, mrazuvzdornost, vodoodpudivost, apod., což je dosaženo právě dokonalým zavibrováním na vibračních lisech.

Jak už bylo zmíněno, prvků existuje bezpočet, některé plní jen estetickou funkci, my se ale zaměříme na prvky, které slouží k zpevnění svahů, vytvoření teras či oddělení ploch. A abychom si to co nejvíce usnadnili, použijeme prvky, které se nemusí zdít nebo spárovat. Spojení prvků je nahrazeno např. důmyslným systémem zámků či spojovacích kolíčků. Práci s tvarovkami nám usnadňuje jejich velikost a nízká hmotnost jednotlivých prvků. Navíc díky množství variant prvků máme téměř neomezené možnosti stavět stěny a zídky rovné, rohové, vyduté či vypouklé.

První videoukázka představí stavbu opěrné zídky z malých kamenů lichoběžníkového tvaru, Garden Stone, zkombinované s prvkem CupStone, který je určen pro osázení rostlinami, čímž zídka dokonale splyne s okolní flórou. 

V druhé ukázce si předvedeme, jak pomocí palisád originálně ohraničit vydlážděné plochy či záhony nebo překonat menší výškové rozdíly terénu. 

Ukázky dalších postupů práce s vibrolisovanými prvky zahradní architektury jsou ke shlédnutí na YouTube kanálu společnosti KB-BLOK systém s.r.o. (https://www.youtube.com/channel/UCrbQAOPYuEMGmnfzIlD6rng).

Detailní informace o všech výrobcích určených pro realizace zahrad najdete na webových stránkách www.kb-blok.cz.